Co jsou hemoroidy a fisury

Trocha patologické anatomie srozumitelně....

Co jsou hemoroidy?

Bohaté žilní pleteně nacházející se pod sliznicí konečníku a kůží řitního otvoru se za určitých okolností mohou rozšiřovat a vytvářet uzly – hemeroidy. Vlastně se jedná o obdobu křečových žil. Samotná existence hemoroidů ještě není považována za nemoc. V klidovém stavu jsou hemoroidy elastické, měkké a nejsou bolestivé.

 

Hemoroidy rozlišujeme na zevní a vnitřní

 

Zevní hemoroidy

Zevní hemoroidy tvoří polokulovitá vyklenutí kolem řitního otvoru. Při zevních hemoroidech, zejména při řitních výčnělcích (kožní uzlíky, které zůstávají po přestálých trombózách zevních hemoroidů), se objevuje dráždění kůže, svědění, vlhkost a další nepříjemné pocity, protože očištění po stolici je obtížné. Samoléčba běžně dostupnými léčivy přináší pouze dočasnou úlevu a může oddalovat řešení závažnějších zdravotních potíží.

Vnitřní hemoroidy

Vnitřní hemoroidy jsou uloženy uvnitř v konečníku, zpočátku se projevují mírněji, nepříjemným pocitem tlaku podobným zácpě. V dalších stádiích onemocnění je nejčastějším příznakem odchod jasně červené krve po stolici, na toaletním papíru, na povrchu stolice nebo odkapáváním krve do toalety. Při vyšších stupních hemoroidů může dojít k jejich vyhřeznutí konečníkem, což bývá spojeno s větším odchodem hlenu, který může být zbarven krví nebo stolicí.

 

Co jsou fisury?

Fissury neboli anální trhliny jsou velmi bolestivé zejména po vyměšování. Spolu s bolestí přinášejí i krvácení a případně úporné pálené. Čerstvé fisury lze ambulantně léčit. Pokud byly dlouhodobě zanedbávané a staly se již chronickými, je nutné přistoupit k operativnímu řešení potíží.

Bolest v konečníku není obvyklým příznakem, ukazuje na akutní komplikaci. Může se vyskytnout, pokud jsou vnitřní hemoroidy trombózované (ucpání cévy krevní sraženinou) nebo zaškrcené či je přítomna řitní trhlina. Tmavá nebo sražená krev či krev přimísená ve stolici může být také hemoroidálního původu, ale není to typické a původ krvácení v těchto případech bývá obvykle ve vyšších partiích střeva.